README

Implementace websocketového serveru Ratchet http://socketo.me, do Nette.

Vlastnosti

Tvorba Component stejně jako v Ratchetu, ale s využitím všech pohodlných věcí z Nette
Oddělení Vaších aplikací pomocí routování
Běh více aplikací na jednom serveru
Vytvoření více oddělených instancí stejné aplikace

Instalace rozšíření

Stažení přes composer: adt/ratchet
Připojení DI rozšíření ADT\Ratchet\DI\RatchetExtension

Jak to celé funguje

Serverová část

Implementace serverové části v server.php se velmi podobá souboru index.php:

$container = require __DIR__ . '/../private/app/bootstrap.php';
$container->getByType('ADT\Ratchet\Server')->run();

Spuštění serveru:

php web/server.php

Controller

Každá naše aplikace, kterou chceme vytvořit, se nazývá Controller. Každý Controller implementuje některé z rozhraní Ratchet\ComponentInterface (stejně jako kterákoliv Ratchet Componenta).

Router

K oddělení jednotlivých aplikací slouží ADT\Ratchet\Components\Router. Routy lze zadávat pohodlně v neonu:

ratchet:
    routes:
    	'/kittenSubscriber': @\App\RatchetModule\Controllers\IKittenControllerFactory
        
        # nebo podrobně
    	'/kittenSubscriber':
    		controller: @\App\RatchetModule\Controllers\IKittenControllerFactory
    		httpHost: NULL
    		instantionResolver: @\App\RatchetModule\Controllers\InstantionResolver

Základ routy tvoří dvojice path-controller. Controller lze zadat buď přímo jako servisu a nebo jako továrničku implementující funkci create().

Zadáním httpHost specifikujeme konkrétní doménu, pro kterou bude routa fungovat.

V některých případech chceme pro každou ze skupin uživatelů vytvořit vlastní instanci Controlleru. Příkladem může být běh stejné aplikace pro více subdomén. Pohodlnějším způsobem, než vše v každém Controlleru ošetřovat, je využití parametru instantionResolver. Parametrem je třída implementující rozhraní ADT\Ratchet\Controllers\IInstantionResolver. Nejlepší bude ukázat příklad. Následující implementace InstantionResolveru provede to, že se pro každou ze subdomén vytvoří (samozřejmě lazy) vlastní instance Controlleru:

<?php

namespace App\RatchetModule\Controllers;

use \Ratchet\ConnectionInterface;
use \Guzzle\Http\Message\RequestInterface;

class InstantionResolver implements \ADT\Ratchet\Controllers\IInstantionResolver {
    
	public function getInstantionIdentifier(RequestInterface $request, ConnectionInterface $conn) {
		$origin = new \Nette\Http\Url($request->getHeader('origin')->toArray()[0]);
		return $origin->host;
	}
	
}

Integrace do existující aplikace

TODO: ZMQ model

Debugování

TODO: ADT\Dumper, vytvořit Debug Componentu, ke které by se přihlásil jeden uživatel a na ten by se odesílal všechen výstup (subscribe k _debug)?

TODOs

Přidat do configu možnost autoDestroy: pokud je Controller dynamicky vytvořen a všichni uživatelé se odpojili, smaž imstanci Controlleru.
Benchmark: Porovnat NodeJS a Ratchet. Rychlost odezvy na jeden jediný request (pokud oboje je 1ms, tak neřešit, ale pokud je jedno z nich 200ms a druhý 1ms, tak je to špaténka). Odezva je v 99% 1-2ms (s tím, že se tam započítává nejspíš i nějaký JS balast).
Chci naše controllery odstínit od toho, aby si museli rozdělovat všechno na subdomény. Pokud se někdo připojí ke konkrétní subdoméně, nemůže komunikovat s nikým jiným. Každý prohlížeč se však může připojit ke všem controllerům své subdomény a také ke všem controllerům domény. Controller nebude řešit subdomény a bude počítat s tím, že se k němu request z jiné subodmény nedostane => toto je třeba řešit v nižších vrstvách.
Router by neměl dostávat přímo Controller, ale továrnu, která se na základě parametrů (v mém případě subdomény) rozhodna zda vytvořit nový Controller a nebo zda vrátit existující, pokud pro subdoménuexistuje.
Routa:
- Path
- Controller class name
- Callback, který z parametrů routy vrátí jednoznačný identifikátor
odstínit RatchetModel (resp. ZMQ\Context v LockControlleru) od kontroly subdomény

Poděkování

Projekt volně navazuje na nedokončený frosty22/ratchet. Děkujeme za inspiraci.

adt / ratchet

Maintainers

Details